ZDE PUBLIKUJEME PŘÍSPĚVKY S LASKAVÝM SVOLENÍM ŠKOLY PSYCHOLOGIE. DĚKUJEME.
Tento slavný citát od Abrahama Maslowa je také známý jako zákon o nástroji nebo Maslowovo kladivo. Maslow zde naznačuje přílišnou závislost na známém nebo oblíbeném nástroji. I když takové nástroje mohou být někdy užitečné, po čase nevyhnutelně vedou k destruktivnímu řešení problémů. Zažité vzorce chování tak mohou být přínosné, ale nikdo není dokonalý a vždy je lepší prozkoumávat nová řešení. Zkuste si před příští hádkou vzpomenout na Maslowovo kladivo.
Zdroj:
Maslow, A. H. (1974). The Psychology of Science: A Reconnaissance. Harper and Row.
Koncept naučené bezmocnosti byl poprvé popsán v průběhu šedesátých let minulého století Martinem E. P. Seligmanem a jeho vědeckými spolupracovníky. Seligman k tomuto fenoménu přišel experimentálně, když naváděl pokusná zvířata k obecnému stavu rezignace v okolnostech, kdy nemohly utéct z frustrující situace.
Percepce bezvýchodné situace zaplavuje organizmus strachem, který postupně blokuje kognitivní funkce, zejména vnímání a myšlení, a posléze vyvolává obecný pocit odevzdání se na pospas nepříznivým podmínkám života. Naučená bezmocnost tedy byla zjištěna u zvířat, pozdější výzkumy však potvrdili analogické reakce také u lidí.
Zdroj:
Peterson, C., Maier, S. F., & Seligman, M., E., P. (1995). Learned helplessness: a theory for the age of personal control. New York: Oxford University Press.
Koncept naučené bezmocnosti byl poprvé popsán v průběhu šedesátých let minulého století Martinem E. P. Seligmanem a jeho vědeckými spolupracovníky. Seligman k tomuto fenoménu přišel experimentálně, když naváděl pokusná zvířata k obecnému stavu rezignace v okolnostech, kdy nemohly utéct z frustrující situace.
Percepce bezvýchodné situace zaplavuje organizmus strachem, který postupně blokuje kognitivní funkce, zejména vnímání a myšlení, a posléze vyvolává obecný pocit odevzdání se na pospas nepříznivým podmínkám života. Naučená bezmocnost tedy byla zjištěna u zvířat, pozdější výzkumy však potvrdili analogické reakce také u lidí.
Zdroj:
Peterson, C., Maier, S. F., & Seligman, M., E., P. (1995). Learned helplessness: a theory for the age of personal control. New York: Oxford University Press.Žijeme ve společnosti, ve které má mnoho lidí dojem, že není v pořádku mít prostě špatný den. Všichni prožíváme pocity hněvu, smutku, radosti, žárlivosti, štěstí, frustrace. Nejsme stroje a nikdo nemůže jen tak vypnout negativní emoce. Pokud nezažijete zlé časy, nebudete schopni ocenit ty dobré. Nemůžete ocenit štěstí, pokud jste nezažili smutek. Nemůžete ocenit pocit bez bolesti, pokud jste bolest nezažili. Pokud by byl život vždy dobrý, nebyli byste schopni ocenit dobré časy.
Emoce, jako je smutek, hněv a frustrace, jsou příležitostí k reflexi časů radosti, a proto je v pořádku mít špatný den.
Zdroje:
Jung, C. G. (2021). Modern Man in Search of a Soul. Routledge.
Pomohla vám už někdy u starostí rada: „Tak na to nemysli“? To, že se Vám to nepodařilo, není překvapením. „Zkuste si zadat úkol nemyslet na bílého medvěda, a uvidíte, že vám právě tato věc vytane na mysl každou minutu.“ Tento postřeh pochází z knihy Hráč a jiné prózy Fjodora Dostojevského z roku 1863 o jeho cestách po západní Evropě. Výzkum „potlačování myšlenek“, který potvrdil Dostojevského hypotézu, nicméně přišel o více než století později z laboratoře sociálního psychologa Daniela Wegnera.
Zdroje:
Dostojevskij, F. M. (1964). Hráč a jiné prózy. SNKLU
Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., Beyerstein, B. L., & Ruscio, J. (2011). 50 největších mýtů populární psychologie: Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování. Universum (ČR)
Každý den se setkáváme s negativními aspekty života. Otázkou ovšem je, jakým způsobem na ně budeme reagovat. Jak se nám může změnit den, rok, či celý život, pokud se jen na okamžik zastavíme, nadechneme, zavřeme oči nebo napočítáme do deseti?
V tomto malicherném okamžiku se skrývá velká síla, o které ve svém citátu Frankl referuje.
Zdroj:
Frankl, V. E. (2006). A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor. Karmelitánské nakladatelství.